SOKOL OVČÁRY -oddíl kopané

Založení oddílu kopané: pod hlavičkou TJ Sokol Ovčáry 1973

Klubové barvy: modrá a žlutá

Hřiště: travnaté založené v roce 1973
 

Výstavba a rekonstrukce: v roce 1984 byly postaveny kabiny a zázemí Sokola Ovčáry. V roce 1999 byla provedena rekonstrukce hřiště a přilehlých ploch, v roce 2002 až 2004 postavena nová tělocvična včetně sociálního zařízení a rekonstrukce restaurace. V roce 2005 až 2006 byla  provedena oprava kanceláře, místnosti pro rozhodčí, kabin mužstev, vodovodního řádu, elektrických rozvodů, umělého osvětlení, vytápění, sociálního zařízení pro rozhodčí a hráče a částečně nová rekonstrukce hřiště a přilehlých ploch.

Nejvyšší hraná soutěž: ČFL

Historie kopané v Ovčárech:

V malebné vesničce, která se nachází nedaleko řeky Labe a města Brandýs n/Labem se  začala hrát aktivně kopaná v letech 1968-1972, ale až v roce 1973 založilo několik obětavých nadšenců u Tělocvičné jednoty Sokol Ovčáry oddíl kopané a přihlásili jej do mistrovské soutěže IV. třídy okresu Mělník. Fotbal se v Ovčárech i Nedomicích hrál samozřejmě daleko dříve, než došlo k oficiálnímu založení oddílu kopané. Hlavní impuls pro vznik fotbalového oddílu v Ovčárech vzešel ze silného ročníku hochů narozených v letech 1952-55. Svými opakovanými požadavky na MNV v Ovčárech dosáhli svého. Místní národní výbor poskytl z půdního fondu plochu o výměře 96 aru na sportovní hřiště. Na jaře 1972 tuto plochu členové požárního sboru zorali a oseli travou. V srpnu 1972 pak členové TJ Sokol Ovčáry vyměřili a vykolíkovali fotbalové hřiště a ještě téhož roku byly zhotoveny fotbalové brány a část hřiště byla oplocena. Veškerá pracovní činnost byla samozřejmě dobrovolná. Pravidelným a dost důležitým zdrojem příjmů fotbalového oddílu v prvních letech činnosti se stal sběr železného šrotu, který sportovci organizovali minimálně 2x za rok. První přátelský zápas na ovčárském hřišti sehráli se svými vrstevníky ze Křenku. Dresy se nepodařilo zajistit, tak se hrálo „do půl těla". Začátkem roku 1973 pak došlo k založení oddílu kopané TJ Sokol Ovčáry. Doslova na louce bylo vybudováno hřiště s minimálními rozměry. Jako kabiny sloužily vyřazené dva tramvajové vozy, které Sokol dostal darem od Pražského dopravního podniku. Roky 1973-1980 nepatřily ke slavnějšímu období ovčárského fotbalu, ale za pomocí místních občanů v čele s panem Ondrákem st. bylo vybudováno zázemí oddílu včetně hostince a kabin. Až v roce 1981 přišel výkonnostní vzestup a postup do okresního přeboru Mělník a v roce 1983 do I. A třídy středočeského kraje. To bylo maximum, kterého klub dosáhl a v dalších letech následoval výkonnostní pád až do přeboru okresu Mělník.

Příchodem pana Stanislava Ondráka (bývalý brankář mužstva Sokol Ovčáry a syn jednoho ze zakladatelů oddílu) do vedení oddílu kopané v roce 1996 a za podpory obecního úřadu v Ovčárech a Nedomicích nastal v ovčárské kopané zlom. Postupným doplněním týmu bývalými hráči III. ligy EMĚ Mělník se podařilo Sokolu Ovčáry hrajícího v roce 1996 ve špičce okresního přeboru v sezóně 1998-1999 postoupit do I. B třídy a v následující sezóně za nebývalé podpory příznivců jeho barev postoupit přes Kropáčovu Vrutici do I. A třídy. V sezóně 2000-2001 tým dovršil svůj největší úspěch historickým postupem do Oblastního přeboru Střední Čechy a to již 6 kol před ukončením soutěže s velkým náskokem (22 bodů) před mužstvy SK Slaný a AFK Loděnice. Jako nováček krajského přeboru si vedl velice úspěšně a skončil na velice pěkném 2. místě se ziskem 62 bodů a skóre 63:33 za 19 vítězství, 5 remíz a 6 proher za suverénní FK Dobrovice.

Na jaře roku 2002 došlo u A mužstva k výkonnostnímu poklesu a následně k výměně trenéra. Lavičku opustil dlouholetý trenér Ovčár Luboš Kořínek a na jeho místo usedl bývalý hráč a  exligista Slovanu Liberec Jaroslav Vodička, který pomohl vybojovat ještě jako hráč Ovčár postup do Oblastního přeboru Střední Čechy. Jeho příchodem se mužstvo do konce sezóny 2001/2002 konsolidovalo a úspěšně vkročilo do následující sezóny 2002/2003 a Sokol Ovčáry se stal podzimním králem soutěže. Na jaře 2003 Sokol Ovčáry potvrdil výkonnost a tři kola před koncem ročníku přepsal opět svoji historii a postoupil do divize. Stalo se to na domácím hřišti dne 31. 5. 2003 v klíčovém zápase jara proti velice silnému soupeři z Hořovic. Svěřenci trenérů Vodičky a Sankota prahli po odvetě za nespravedlivou porážku z podzimu v poměru 2:4, na níž se nepodíleli ani tak domácí fotbalisté svými kvalitami, jako sudí Vlk protichůdnými verdikty. Sokolové hráli se zjevnou chutí podporovanou čtyřmi stovkami diváků, kteří byli opravdu tím dvanáctým hráčem a fanoušky určitě potěšila skutečnost, že hráči nechali na hřišti celé ovčárské srdíčko. Zápas přinesl skvělou bitvu, která přinesla Ovčárům radost až v nastaveném čase, když  po střelách Fialy a kapitána Tomáška pečetil výhru 3:2 Matějček. Závěrečný hvizd rozhodčího Balíka odbrzdil euforii hráčů a diváků, kteří si tak mohli plně vychutnat historický úspěch Sokola Ovčáry v podobě postupu do divize. S  mužstvem se rozloučil i trenér Vodička, který dostal nabídku trénovat jiné mužstvo v libereckém kraji.

Jako nováček divizní soutěže si Sokol Ovčáry v premiérovým vystoupením v ročníku 2003/2004 nevedl špatně. Trenéra Vodičku vystřídal na lavičce staronový trenér Ovčár Luboš Kořínek. Mužstvo pod jeho vedením získalo v podzimní části 26 bodů, a v tabulce se zařadilo na 4. místo. Jaro 2004 se sokolíkům vůbec nevydařilo a po 22. odehraném kole byl trenér Luboš Kořínek vedením oddílu odvolán a nahradil jej Roman Veselý, bývalý hráč první a druhé ligy, který začal sbírat trenérské zkušenosti. Jeho zásluhou se podařilo vyvést mužstvo z psychického útlumu a divizi pro Ovčáry zachránit v podobě celkového 8. místa.

V sezóně 2004/2005 Sokol Ovčáry opět bojoval o postup mezi elitu v Čechách. Po nebývalé sérii 11 utkání bez porážky se ve dvacátém kole dostal v soutěži na 1. místo. Přesto svůj souboj o postupové místo prohrál s rezervou Teplic B až v závěru sezóny a skončil na velice pěkném druhém místě a splnil výkonnostní cíl pro tuto sezónu.

Vzhledem ke konsolidaci kádru byl pro ročník 2005/2006 vytyčen jednoznačný cíl. V podzimní části se umístit do 2. místa a vytvořit takový bodový zisk, aby umožnil bojovat v jarní části o možný postup do ČFL. Po podzimní části se Sokol Ovčáry stal podzimním králem divize skupiny B a své první místo udržel až do konce soutěže před Baníkem Sokolov a SK Kladnem B. Splnil tím nejen svůj cíl, ale dosáhl historického úspěchu ve své historii.

Ovčárský fotbal se stará i o svou budoucnost, má v současné době mužstvo dorostu, kteří hrají okresní přebor, mužstvo žáků, kterým nevyšla sezóna 2003/2004 a sestoupilo do III. třídy okresu Mělník, kterou hrají do dnešní doby a starší přípravku. Z důvodu malého počtu hráčů bylo B mužstvo Sokola Ovčáry v roce 2003 rozpuštěno a do soutěže III. třídy ročníku 2003/2004 nepřihlášeno. Pro sezónu 2006/2007 byla uzavřena vzájemná spolupráce s AFK Hořín s cílem obnovení B mužstva Sokol Ovčáry.

Po 6 úvodních kolech ČFL ročníku 2006/2007, kdy mužstvo nedosahovalo požadovaných výsledků došlo po vzájemné dohodě k přerušení spolupráce s dosavadním trenérem Romanem Veselým a jeho asistentem Miroslavem Sankotem. K mužstvu přišel jako hlavní trenér Milan Šíp a 1. asistent Jaroslav Veltruský. V hráčském kádru došlo k mnoha změnám, a jak se později ukázalo v neprospěch dobrých výsledků v soutěži. Během roku dres Ovčár obléklo celkem 31 hráčů.

V průběhu přípravy a soutěže opustili kádr hráči Janáček Jakub (Sokol Zápy), Bedřich Štumpf (Loko Vltavín), Kučera Lukáš (FK Slavoj Vyšehrad), Chrobák Marek (Slavoj Vyšehrad), Jiří Trutnovský (Loko Vltavín), Maršner Aleš (Slovan Liberec), Kreuz Lukáš (Bohemians Praha), Walter Ondřej (Union Cheb), Turek Zdeněk (Dukla Praha), Kudela Dušan (AFK Hořín).

Mužstvo postupně doplnili hráči Douděra František (ukončené angažmá v SC Amaliendorf, Rakousko), Hubka Jan (přestup Náchod-Deštné), Šimek František (přestup Bohemians Praha) a na hostování z SK Kladno Moravčík Róbert, Holub Antonín, Herda Filip, slávisté Stibůrek Filip, Jan Švamberg, Dvořák Lukáš, Zahálka Zdeněk, dále Kočí Michal (SC Xaverov), Josef Štrombach (AC Pardubice) a Sova Jan (Viktoria Žižkov).

Ani nové trenérské dvojici se nepodařilo stabilizovat výkony mužstva, zvláště v závěru soutěže. Přesto Sokol Ovčáry nakonec obsadil v tabulce ČFL 14. místo, které znamenalo záchranu. Vzhledem k náročnosti soutěže lze i toto umístění považovat za úspěch i když cíl vytyčený před sezonou (do 12 místa) splněn nebyl. Další ranou do chodu oddílu bylo neplánované zrušení účasti přípravky v průběhu roku 2006 a mužstva dorostu o rok později v mistrovských soutěžích mělnického okresu pro nedostatek funkcionářů a hlavně hráčů. Požadavky ČMFS na přihlášení minimálně 5 mládežnických mužstev do soutěží nemohly být tímto splněny. V červnu 2007 vinou tragické smrti presidenta klubu AFK Hořín Jindřicha Kuncla byla ukončena spolupráce s tímto klubem a cíl k obnovení B mužstva a mládeže nemohl být splněn. Vedení oddílu kopané se po vyhodnocení výsledků mužstva v ročníku 2006/2007, ekonomických možností oddílu a podmínek kladených ČMFS pro účast mužstva v ČFL, rozhodlo se souhlasem Výkonného výboru ČMFS postoupit pro ročník 2007/2008 místo v soutěži ČFL mužstvu FK OEZ Letohrad, které doposud působilo v divizi skupině C.

Realizační tým Sokol Ovčáry tak zaměřil svoji činnost na přípravu nového soutěžního ročníku, tentokrát opět v divizi. Působení u mužstva ukončila trenérská dvojice Milan Šíp a Jaroslav Veltruský. Novým trenérem byl jmenován bývalý ligový fotbalista Hradce, Liberce a Neratovic, který si před nedávnem zakopal divizi v Ovčárech jako kapitán mužstva Pavel Janeček. Z mužstva hrajícího na jaře ČFL odešlo devět hráčů. Brankář Sova ukončil hostování z Viktorie Žižkov, stejně tak Štrombach z Pardubic, do mateřských klubů se vrátili Kladeňáci Herda, Moravčík, Holub, Slavisté Švamberg, Stibůrek, Zahálka a Dvořák a Kočí z Xaverova.

Do letní přípravy před sezonou 2007/2008 se zapojili všichni hráči Sokola, kterým bylo ukončeno hostování v jiných oddílech. Mužstvo postupně doplnili hráči Šmejkal Milan (Pšovka Mělník), Müller Jiří a Pajkrt Jakub (FK Neratovice-Byškovice), Janda Petr a Chrdle Jiří (Bohemians Praha), Kreuz Lukáš (SK Kladno). V průběhu sezóny přišel ze Slovanu Liberec na hostování bývalý hráč Ovčár Aleš Maršner. Cílem klubu je umístit se do 5. místa v ročníku 2007/2008. Průběh sezóny a výkony podávané v soutěži byl pro mnohé překvapením. Cíl byl nejen splněn, ale i překročen. V podzimní části se usadil Sokol na druhé příčce v tabulce, kterou do konce soutěže neopustil. Po změnách v kádru způsobené  odstoupením z ČFL a po zařazení mužstva do pro nás neznámé skupiny C, která patří v divizi mezi ty nejtěžší, jsme takový úspěch nepředpokládali. Trenérské duo Janeček – Sankot dokázalo, že zkušený kádr doplněný mladíky z okolních oddílů může být ve prospěch herního projevu. A tento trend se v průběhu sezóny plně potvrdil. Vstup do soutěže se nepovedl i když v prvním kole Sokol lehce přehrál Čelákovice doma 5:1. Ale poté začal ztrácet body a postupující Hlavice bodovala naplno. Po porážce doma s Velimí 1:3 nastala vynikající série 13 zápasů bez porážky, ve které jsme doma dokázali přehrát i Hlavici.   V jarní části bylo cílem zlepšit hru na hřištích soupeřů. To se podařilo splnit, ale pak Sokolové  doplatili na úzký kádr a vysokou marodku. Tady nastal zlom a Hlavice toho dokázala plně využít ve svůj prospěch. Kádr mužstva se během první poloviny soutěže stabilizoval a o zimní přestávce došlo v Ovčárech k minimálním hráčským změnám. Hostování ukončil Lukáš Kreuz z SK Kladno, který zamířil do Rakouska, a Petr Janda bude na jaře oblékat dres Slavoje Vyšehrad. Ostatní hráči projevili zájem i nadále hájit barvy Ovčár. Odchodem Kreuze a Jandy bylo nutné vyřešit post středního záložníka a dnes můžeme konstatovat, že president Ondrák opět uplatnil svůj čich na hráče, když kývnul na možnost získat na hostování v Ovčárech světoběžníka Krulicha. (FK Brandýs nad Labem, Sparta Praha, FK Kolín a zahraniční angažmá na Kypru). Dále odešel zpět na Slovensko Ágh Juraj a nahradil ho mladý hráč Martin Merz (FK Neratovice – Byškovice), který hostoval na podzim ve Vysoké. Do kádru se vrátil Voljanskij Michal, který se nedohodl o pokračování svého hostování v SK Roudnice n/L.

Ovčárské fotbalové srdce bilo před zahájením nového soutěžního ročníku 2008/2009 na poplach. Vedení oddílu bylo nuceno svolat mimořádnou schůzi oddílu kopané, kde se rozhodovalo o bytí a nebytí kopané v Ovčárech z několika důvodů. První je opakující se nedostatek mládežnických celků v soutěžích fotbalového svazu a druhým důvodem bylo dokončení dohody s obecním úřadem o zabezpečení provozu a údržby hřiště, které je jeho majetkem. První problém se nám podařilo vyřešit díky spolupráci s vedením Sokola Tišice  a s pomocí několika nadšenců z řad Sokola a rodičů, kteří souhlasili s rolí dobrovolných trenérů (Tibor Botoš, Petr Dlask, Jiří Beran a Petr Kovanda) pro nově vzniklé týmy přípravek a žáků, které jsme přihlásili do soutěží OFS Mělník. Na oplátku jsme Sokolu Tišice vypomohli při jejich tvorbě mužstva dorostu celkem 7 hráči. Po přihlášení A mužstva do nového ročníku divize C se realizačnímu týmu oddílu kopané  podařilo v letní přestávce doplnit kádr mužstva o dalších 5 mladých hráčů, kteří vyrůstali převážně v mělnickém regionu. Do mužstva přišli na základě souhlasu mateřských klubů k hostování hráči Urban Michal a Krulich Daniel (FK Brandýs nad Labem), Martin Žák (TJ Neratovice), Pokorný Jakub (Pšovka Mělník) a Němeček Jakub (Vitana Byšice). 

Mužstvo v úvodních zápasech sezóny potvrdilo svoji kvalitu a právem šlo do čela tabulky. Po následném mírném útlumu se v závěru podzimní části dostali hráči do optimální pohody a navázali tak na úspěchy z úvodu sezóny. V divizním šlágru 13. kola fotbalisté Ovčár pokořili rezervu druholigového FC Hradec Králové 3:1 a svého soupeře bodově dostihli na čele skupiny C. Vidět Ovčárské hráče v akci tentokrát opravdu stálo za to. Svoje vítězství následně zúročili i v domácím zápase s FC Velim 4:0 a následně i v Převýšově 0:2. Tím si upevnili první místo podzimu s náskokem 3 bodů před FC Hradec Králové B a 5 bodů před AFK Chrudim a FKP Turnov. K úplné spokojenosti chybí na účtu o čtyři až pět bodů navíc, které by zvýraznily náskok před ostatními kluby (remíza v Živanicích a doma s Teslou Pardubice).

V zimní přestávce došlo v kádru k několika změnám. Odešli hráči: Jiří Müller, Martin Merz (oba ukončeno hostování Neratovice), Jakub Pokorný (ukončeno hostování Pšovka), Jan Toncar, Roman Janoušek (oba ukončeno hostování Jirny), Michal Urban a Daniel Krulich (ukončeno hostování Brandýs n. L.).

Přišli: Radek Šulc (hostování Slavia Praha), Jiří Jeník (hostování Jičín), Jiří Chrdle (hostování Bohemians Praha), Patrik Dido (hostování Hlavice).

V jarní části soutěže divize C se Sokol Ovčáry pokusil ještě více zvýraznit své postupové ambice do ČFL a předváděnými výkony zvýšit zájem diváků. V průběhu jarních kol potvrdil Sokol Ovčáry favorita na postup a zvítězil o 8 bodů před rezervou druholigového FK Hradec Králové. Základem úspěchu byly výkony mužstva v podzimní části. Sokol Ovčáry se od začátku soutěže držel na předních příčkách a po podzimu už první pozici nikomu nepropůjčil. Naopak, pronásledovatelé postupně odpadávali (FKP, Turnov, AFK Chrudim, Nový Bydžov a FC Hradec Králové B). Realizační tým věděl, že má tým na to, aby tuto soutěž vyhrál. V prvním jarním kole sice Sokol na Bohemians zaváhal, ale potom si kluci začali věřit a nakonec postup zvládli v pohodě. Po kvalitní zimní přípravě dokázali nejenom svým příznivcům, ale sami sobě, že když na sobě budou pracovat, úspěch se musí dostavit. K tomu přispěla i trenérská dvojice Janeček – Sankot, kteří do mužstva přinesli pohodu a když předseda oddílu kopané Stanislav Ondrák dokázal finančně podpořit veškeré provozní náklady klubu, úspěch v podobě postupu byl na světě. 

Návrat Ovčár do třetiligové elity se podařil vskutku excelentně a i když se nepodařilo udržet ve druhé části této náročné soutěže podzimní primát, konečné druhé místo bylo zcela zasloužené. Sokol Ovčáry překvapil širokou fotbalovou veřejnost svými výkony zvláště v podzimní části. Zimní příprava proběhla podle plánu. Herda Filip odešel již v průběhu podzimu 2009 na hostování do mužstva Sokol Zápy. Hostování v zimní přestávce ukončili brankář Židlický Tomáš (Bohemians 1905), obránce Horák Michal (FK Mladá Boleslav), záložník Zahálka Zdeněk (SK Slavia Praha) a útočník Petr Tomáš (Junior Praha), který následně přestoupil do FC Graffin Vlašim. Na hostování pro jarní část sezóny přišli z Bohemians 1905 nadějný brankář Josef Prokeš (1991), z Dukly Praha obránce Bayer Martin (1985), záložník Houška Martin (1988) a z SK Milovice útočník Müller Lukáš (1990). Základním kamenem úspěchu mužstva byla obranná řada. Stoperská dvojice Studený – Ondrák podpořena kvalitními výkony brankáře Radima Straky se řadila mezi nejlepší v celé soutěži. Toto prvenství dokazuje počet nejméně obdržených branek v soutěži, kterých bylo pouze 25. Brankář Radim Straka byl vyhlášen nejlepším třetiligovým gólmanem, když vychytal nulu v 17 utkáních! K nim musíme přidat i dobré podzimní výkony Milana Matějčka a Chalupy, nebo vynikající jarní forma Martina Viskupa.. Nejužitečnějším hráčem týmu byl po právu vyhodnocen Martin Kovařík. Králem střelců Ovčár se stal opět Petr Hyka s 11 góly, na dalších místech je Miroslav Müller s 5 a kapitán Ondrák se 4 brankami.

V letní přestávce opustilo kádr 6 hráčů. Do mateřských oddílů se vrátili z hostování Josef Prokeš (Bohemians 1905), Martin Bayer (FK Dukla Praha), Martin Houška (FK Jablonec n/N) a Patrik Dido (SK Hlavice). Jiří Krejcar odešel na hostování do FK Kolín. Základní kádr mužstva tak zůstal pohromadě. V dresu Ovčár se objevily nové tváře. Brankář Stuchlý, obránce Mareš, středopolaře Šmidrkal, útočník Hašler a exligista Ferenc Róth.

V ročníku 2010/2011 senzační druhou příčku Sokol obhájit nedokázal, přesto svůj cíl v podobě pátého místa splnil a umístil se v širší špičce tabulky. V průběhu podzimní části přišli slabší výkony, ale na jejím konci se podařila šňůra vítězství, což Ovčáry katapultovalo na druhé místo. Mrzí nešťastná domácí porážka s Pískem (1:2). Přestože šlo mužstvo do vedení, nedokázali hráči proměnit několik vyložených brankových příležitostí. Je nutné ještě dodat, že do rozjeté sezony naskočil brankář Macháček, který v závěru podzimu mužstvu každopádně pomohl. V jarní části doznal kádr mužstva několika změn. Odešel defenzivní záložník Kovařík a těsně před úvodním hvizdem se nešťastně zranil Jeník. Za Kovaříka se náhrada našla v podobě zkušeného levonohého obránce Petříka, ale post pravého záložníka byla noční můrou trenérů, kteří při vší snaze nedokázali plnohodnotně zapracovat do mužstva toho správného hráče. Zklamáním byly výkony Bayera a Zahálky, kteří se do dresu Ovčár vrátili po krátké odmlce. Výkony mladého talentovaného brankáře Maliny (Slavia Praha) v brance Ovčár, který nahradil Macháčka, byly překvapením a po zásluze dostal příležitost v utkání s Bohemians, kde podal výborný výkon. Svěřenci trenéra Pavla Janečka jako jediní porazili v obou vzájemných zápasech suverénního vítěze třetí nejvyšší soutěže Bohemians Praha. Ten vyhrál s náskokem 17 bodů před Mladou Boleslaví B. Profesionálnímu týmu ze Střížkova dokonce nastřílely Ovčáry dohromady osm branek! Skvělým tahem bylo angažování Ference Rótha z Bohemians 1905. Stal se z něj kanonýr par excellence, nastřílel totiž 17 branek. V závěru sezóny se Sokolu přestalo dařit na hřištích soupeřů což způsobilo propad v tabulce z druhého místa až na páté. Přesto se tato příčka stala dobrým odrazovým můstkem pro novou sezónu.

Herní příprava byla náročná, ale efektivní. Ke konci jarní soutěže opustili kádr Mašanský a Kokoška a v průběhu letní přestávky další 4 hráči. Do mateřských oddílů se vrátili z hostování brankář Patrik Malina a záložník Zdeněk Zahálka (SK Slavia Praha), obránce Martin Bayer (FK Dukla Praha) a Petřík Josef (Slovan Liberec). Na hostování přišli: brankář Michal Rohlíček (poslední působiště Nový Bydžov), obránce Michal Horák, záložníci Tomáš Svoboda a Jaroslav Dittrich (všichni FK Mladá Boleslav). Zkušené mužstvo Ovčár svými výkonu v průběhu sezony prokázalo, že do ČFL patří. I když se mu nepodařilo uhájit loňské druhé místo, konečná pátá příčka je dobrým výsledkem.

Úvod podzimní části sezony byl dobrý, zvláště domácí vítězství nad hlavním favoritem Bohemians Praha rozdílem tří branek potěšilo. V prostřední části sice přišli slabší výkony, ale na jejím konci se podařila šňůra vítězství, což Ovčáry katapultovalo na druhé místo. Střeleckou sílu získalo mužstvo příchodem Ference Rótha, který za celou sezonu nastřílel sedmnáct branek. Ovčárské mrzí nešťastná domácí porážka s Pískem, jinak před vlastním publikem byli téměř stoprocentní. K tomu je nutné dodat, že do rozjeté sezony naskočil brankář Macháček, který v závěru podzimu mužstvu každopádně pomohl.. Kádr mužstva doznal na jaře několika změn. Odešel defenzivní záložník Kovařík a těsně před úvodním hvizdem se nešťastně zranil Jeník. Za ovaříka se náhrada našla v podobě zkušeného levonohého obránce Petříka, ale post pravého záložníka byla noční můrou trenérů, kteří při vší snaze nedokázali plnohodnotně zapracovat do mužstva toho správného hráče. Výkony mladého talentovaného brankáře Maliny v brance Ovčár, který nahradil Macháčka, byly překvapením a po zásluze dostal příležitost v utkání s Bohemians, kde podal výborný výkon. S přibývající dobou jeho výrazné výkony klesaly a nakonec skončil jako dvojka zkušeného brankáře Straky. Jaro lze hodnotit stejným způsobem, jako podzim. Výborné utkání na Střížkově s Bohemians Praha a poté pokles výkonnosti Zklamáním byly výkony Bayera a Zahálky, kteří se do dresu Ovčár vrátili po krátké odmlce.

Na soutěžní ročník 2011 až 2012 se v Ovčárech bude vzpomínat smutně. Vše má souvislost s loňským úmrtím dlouholetého majitele klubu pana Stanislava Ondráka v závěru podzimní části soutěže. To byl obrovský zásah do chodu klubu a plně se potvrdilo, že člověk s takovým nadšením pro fotbal a takových kvalit bude chybět. V podstatě na něm záleželo, zda jeho klub bude působit na úrovni republikových soutěží. Před začátkem sezony prohlásil: „Zatím minimálně ještě jednu sezonu budeme dál pokračovat v ČFL.“ Bohužel se jeho předpověď do puntíku splnila.

Hodnocení podzimních výkonů mužstva má dvě roviny. Zatímco výkony v domácích zápasech snesou ta nejpřísnější měřítka (bez ztráty jediného bodu), v utkáních venku mělo mužstvo velké rezervy. Čtvrté místo a zisk 29 bodů by mělo být důvodem k celkové spokojenosti, ale ta mohla být ještě větší, nebýt několika nevydařených venkovních zápasů. V pěti utkáních ztratilo mužstvo body až v posledních minutách, což se zákonitě projevilo i v tabulce pravdy. Žezlo presidenta klubu převzal jeho syn, ale ekonomická situace nedovolila udržet v kádru některé hráče. Předčasně bylo ukončeno hostování brankáře Ondřeje Pávka ze Sparty a záložníka Jaroslava Dittricha z Mladé Boleslavi. Mise v Ovčárech skončila i pro dvojici mladých slávistů, Galuse a Cousense. Překvapivě se k těmto hráčům přidal i nejlepší hráč a střelec Ovčár, Ferenc Róth, který se přestěhoval do Plzně a na jeho žádost jej klub uvolnil do zahraničí. Odchod Dittricha do FK Pardubice a Rótha do Německa se nakonec ukázal jako největší ztráta, která se nepodařila nahradit. Mladí hráči Tomáš Kadlec z Meteoru Praha a Glasnovič Marin z Motorletu Praha bohužel nesplnili to, co se od nich očekávalo a jejich výkonnost skončila v šedém průměru. Po úspěšném podzimu přišel s vývojem událostí zákonitý útlum a jarní část soutěže se dohrávala spíše s povinnosti než s nadšením. Sokol sice dokázal v prvním jarním kole uštědřit doma vedoucímu celku z Chrudimi první porážku v soutěži, ale další kola ukázaly, že mužstvu chybí střelec a hlavně středopolař, který by v rozhodujících momentech dokázal soupeře překvapit finální přihrávkou. Následná těsná porážka na Vltavíně z penalty z poslední minuty jen potvrdila, že bez proměňování šancí se budou body získávat těžko. Výhra v domácím prostředí nad Domažlicemi byla na dlouhou dobu poslední. V následujících utkáních přišli další porážky a to i doma, kde Sokol poprvé ztratil svoji neporazitelnost a od té doby daleko slabší týmy dokázaly z Ovčár odvést nejeden bod. Výjimkou byl zápas v Pardubicích, na který hráči v dalším průběhu soutěže nedokázali navázat. Tří branková porážka v České Lípě byla krutou tečkou za vystoupením Ovčár ve čtvrtém ročníku účinkování ve třetí lize a desátá příčka v tabulce byla jen odrazem nejistoty, co bude následovat po jejím skončení. Cíl, který byl před začátkem sezony stanoven, nebyl splněn. Po zralé úvaze se nové vedení Sokola Ovčáry rozhodlo, že držet dál takovou soutěž je ekonomicky neúnosné a pro nastávající soutěžní ročník byl přihlášen „jen“ Krajský přebor. A Sokol Ovčáry nezůstal jako jediný. Na svoji další účast v republikových soutěžích totiž rezignovaly ještě Votice, Koloveč, Český Dub, Velim a Polepy.

Přípravu na novou sezonu 2012 – 2013 v Krajském přeboru zahájil Sokol nejen pod novým vedením, ale s hodně obměněným kádrem. S mužstvem se rozloučil trenér Janeček a hráči, kteří byli na hostování: Rohlíček, Horák, Kadlec, Svoboda, Müller, Glasnovič. Dále na přestup nebo na hostování odešli Chalupa, Cigánek, Mareš a Matějček. Hlavním trenérem se stal dlouholetý asistent trenéra Miroslav Sankot. Trenérské zkušenosti bude sbírat Jan Studený, který mu bude dělat asistenta. Vedoucím mužstva je i nadále Petr Rubeš. Na krátkou dobu se stal sekretářem klubu Petr Tichaský, ale dlouho jim nezůstal a do funkce se tak vrátil Dušan Kudela. Z třetiligového kádru zůstal brankář Radim Straka, obránci: Ondrák Stanislav, Studený Jan, Viskup Martin, Dušan Kudela, Petr Rubeš ml., záložníci: Aleš Maršner, a Petr Hyka, útočníci Tomáš Hašler a Michal Voljanskij. Kádr byl doplněn o několik mladších hráčů z okolních klubů Dohnal, Baloun, Ryba, Tříšťka a Němeček). Pokud bývalý prezident Sokola Ovčáry Stanislav Ondrák odněkud shora sledoval fotbalový podzim v krajském přeboru, musel být s aklimatizováním svého týmu v nové soutěži až na malé výjimky spokojený. Úvodní domácí porážka od Benátek vyburcovala ovčárskou partu k vítězné jízdě, kterou přerušily pouze nezdar v Dobřichovicích a remíza v Nymburce. Právě po porážce v Dobřichovicích se obrana vrátila do stejné sestavy co fungovala v ČFL – Ondrák, Studený, Pechar a Viskup. Výsledkem bylo po podzimní části první místo. Jarní část byla rozhodně lepší než ta podzimní. Přestože Ovčáry jako jediní na jaře neprohráli skončily na 2. místě za Louňovicemi. Z ekonomických důvodů ale Sokol Ovčáry nakonec nevyužil svého práva postoupit ze druhého místa krajského přeboru o patro výš a v nejvyšší soutěži Středočeského kraje setrvají také v příštím ročníku. Dalším důvodem odmítnutí postupu byl starší kádr, který se nepodařilo omladit podle představ vedení klubu.  O nutnosti posílit přece jen už trochu „zralejší" kádr nedávno pro Mělnický deník mluvil v souvislosti se zvažovaným návratem do divize také prezident Sokola Stanislav Ondrák. „V mančaftu je spousta kluků nad třicet. Rozhodně bych nechtěl dopadnout jako třeba letos Libiš. Raději budu hrát o soutěž níž na špici než dvanácté místo v divizi." Jak řekl tak se i stalo.

Přípravu na novou sezonu 2013 – 2014 v Krajském přeboru zahájil Sokol s obměněným kádrem. S mužstvem se rozloučil Lukáš Dohnal a Jan Šmidrkal (ukončeno hostování) a nejlepší střelec Ovčár Petr Hyka, který šel na půl roku zkusit své štěstí do divizního Štětí. Podařilo se je nahradit Miroslavem Müllerem, který se vrátil do Ovčár z Roudnice n/Labem, dále přišli Jiří Šmajda z FC Merkuria Lobkovice a Jan Mižič z FK Mladá Boleslav. Z hostování se vrátil David Fabián.

Cíl na sezónu 2013/2014 v KP: Hrát důstojnou roli v popředí tabulky (do 2. místa) bez sestupových starostí.

Přehled umístění v soutěžích kopané za posledních 19 let